Kostelík

Kostel sv. Martina
Ve 12 stol. byla postavena rotunda okrouhlého tvaru, která jakožto presbiterium kostela zdejšího až na naše časy se dochovala. Takovýchto staveb je po naší vlasti dvacetčtyři. Raritou naší je vybočení apsidy z polokruhu. Je uváděna jako čtvrtá stavba té doby. První v Lukové, druhá v Biteši, třetí u svatého Longína v Praze a konečně čtvrtá je naše. Časopis "Mathod" z roku 1850 píše, že asi onu rotundu Kosteleckou nechal přebudovat a dostavět děkan kapituly Vyšehradské, kněz Martin, jenž od roku 1157 až do roku 1171 úřad svůj zastával. Do této doby byla zde snad jen stavba kamenná a práce na ni prováděli Benediktýni z Břevnova. První přestavba se datuje do roku 1264, kdy pro neutěšený stav zdiva po úderu blesku se počala dělit na dvě půlky. Proto byla přistavěna pevná kamenná věž z jedné strany a z druhé čtvercová loď malých rozměrů, Čímž podpírala starou stavbu, v níž probourán toho roku vítězný oblouk. Z počátku 12. století se datují i staré malby, Částečně dochovalé a až roku 1942 při opravě profesorem Jelínkem restaurované. Nejstarší malířskou památkou z dávných dob je fresková malba "Matky Boží s Ježíškem", pocházející z doby ranné gotiky z počátku 13. století, která byla namalována do surového zdiva.

Z téže doby je dochován i kamenný svatostánek ve zdi, po způsobu nejstarších kostelů, a ostění u dveří do sakristie po levé straně hlavního oltáře. Roku 1350 se připomíná zdejší kostel již jako farní čili "Plebánie", což znamená obsazení zdejší farnosti knězem zde bydlícím. Současně rozšířena farnost o okolní vesnice, které na zdejší hřbitov pochovávají své zemřelé, což se týká: Březek (či Březák), Hlubočinka, Volešovice, štířín , Nechánice, Pohoří, Skalsko, Chotouň, Skuher, Struharov, Sulice, Těptin, Želivec, Hospoda Nová, Cakovice, Grybla, Turyně, Zápis z roku 1714 pojednává, že z těchto vesnic navštěvují děti školu kosteleckou. Tak v době minulé maličký Kostelec zastával společenskou prioritu v kraji. Další přestavbu naší svatyně, do dnešní podoby zachovalé, na svůj náklad nechal provésti spolu se stavbou nové školy, fary a nové silnice ze Štiřína majitel panství a tvrze Štiřínského, patron zdejšího kostela hrabě Ervín Nostitz z Reinecku. Současně je zapsáno, že silnice ze Stiřína, vedoucí přes Sychrov (Nový Želivec), zhotovena na přání jeho mladé a prý krásné manželky přes Kostelec, KalifáČ do Starých Březek, jak poznamenáno v roce 1883. Podotýkám, že stará cesta, jež sem vedla, šla ze štiřína na starý Želivec, kolem ovčína, dolů s kopce, kde s u "flusárny" křižovala s cestou Sulickou, kolem staré Židovské školy (rodina Vondráčkova dosud), synagogy a hospody (založena roku 1702), kolem starého dvora č. l nahoru kol kostela,pak prudce po poli církevním pod hřbitovem na Kalifáč, odtud úvozem ke svěcenému dubu (u židovského hřbitova), kde se rozpojovala, část šla do Nechanic a část na Staré Brezka, což dosvědčuji ještě dnes stojící vrata ve zdi a dům, bývalá to hájovna.

Máme dochována i jména knězi zde způsoblclch od roku 1361, což činí do roku 1990 čtyřicetdevét, z toho pět zde pohřebených. Že stavba staré rotundy je opravdu stará, svědčí podle historiků i síla zdiva té doby. Čím silnější jsou zdi, tím starší je i stavba. V našem případě okrouhlá stavba je v průměru 4,82 m, zdivo o síle 1,10 m silné, což svědčí, že sloužila i jako pevost a úkryt lidu v případě přepadení nepřítelem. Vezmeme-li v úvahu dobu minulou, dovídáme se, že i v našem okolí bylo několik pevností, hlavně církevních. Například tvrz na Skalsku (na Brdlači) či v Suleviclch (Sulicích, na Parkáni), jež sloužily jako "královské tvrze", zatímco u Kostelce (obora Brezka), kde se říká "Na kazatelně", nad bývalým pivovarem, stála malá dřevěná hláska.