Strana 240-260

pan Tůma a s ním i občané ze Skalska.  Na místo předsedy nastu­puje svazák Jaroslav Doležal s tajemníkem HNV Janem Brotánkem. Přes veškerou snahu se hospodaří špatně, družstvo je zadluženo a v rozkladu.

V Kamenici se oběsil v továrně dvaadvacetiletý elektrikář Jarda Vokáč z rodinných důvodů, zanechav jedenapůlročniho synka.

Divadelníci hráli hry: "Chudák manžel" a "Lakomec". Sovětský svaz vypustil první umělou družici "Sputnik I".

Rok 1956 - v létě vypukl v oboře Březky velký požár a zach­vátil tři hektary lesa. V Těptíné se teprve založilo JZD, které zabralo kamenický dvůr. Ten dosud patřil kostelecké Osevě, jež ho nákladem l 000 000,- Kčs opravila. Předsedou byl zvolen Ant. Tesárek, družstvo vyplácí 20,- Kčs za jednotku, zatímco v Kos­telci jen 3,40 Kčs! Před založením byl zatčen jako "kulak" Josef Skružný, jehož pole převzalo JZD.

V Kamenici došlo k další tragedii. Život si vzal padesátičtyřletý dělník Karel Boublík, nařčený ze zpronevěry odborář­ských peněz. Ředitel M. Boubal jej udal, ale komise po smrti zjistila vše v pořádku. Chybělo jen 8,- Kčs, které se později našly v hodnotě odborářské známky. Dělníci se ptali: "Stál ten lidský život za mizerných osm korun?!" Za krátkou dobu zmizel onen ředitel z našeho kraje, ale brzy se objevil na minister­stvu.

Rok 1959 - těsně před vánočními svátky se zabil na motocy­klu ve Štiřině Jaroslav Veselý z Kostelce. Byl oslepen sněhovou vánicí a narazil do stojícího nákladního auta. Zanechal ženu a tři malé děti . ..

Rok 1960 - v dubnu byla spojena JZD Těptín a Štiřín pod hla­vičkou Kamenice, která je středem okolních sloučených vesnic: Ládví, Ládeves, Nová Hospoda, Olešovice, Struhařov, Skuher, Štiřín, Všedobrovice a Těptín. Název na pojmenování dal předseda MNV Těptín Josef Meloun.

Dne 21. listopadu byl zatčen kostelecký občan, syn dlouho­letého obchodníka v Kostelci, pan Ant. Bašta pro údajné finanč­ní machinace (nedůvěru československé měně). Byly mu zabaveny peníze a zlato byl odsouzen ke ztrátě majetku a svobody na tři roky vězení. Dnešní budova MNV je bývalým majetkem rodiny Baš­tovy.

Beseda Jirásek hrála hru "Jak si Kačka štěstí vysloužila" a opakovala "Lucernu". K této slavnostní hře byli pozváni všich­ni herci, kteří kdy v Kostelci hráli divadlo. Režisérka Helena Doležalová jim poděkovala a přidala knihu jako dar za práci pro kostelecké divadlo. Druhý den po této oslavě byly položeny kvě­tiny na hroby zemřelých herců - kamarádů.

Pod farskou zahradou bylo počato s výkopem základů pro kul­turní dům. Po dlouhém dohadováni o této stavbě mezi panem Jechem a Fr. Doležalem se kostelečtí občané přiklonili k návrhu pana Fr. Dvořáka ze Březek, aby se kulturní dům přistavil k budově "Kampeličky". To byl štastný nápad. A tak se tedy znovu bouralo a stavělo. No, to je přeci Kostelec!!

Rok 1961 - každý z nás slyšel tu zprávu TASSu: Ano, dne 12. dubna byla v Sovětském svazu vypuštěna kosmická loď "Vostok", na níž startoval astronaut J. Gagarin. Obletěl celou zeměkouli a šíastně živ a zdráv přistál na zemi.

V Kostelci se jedná o existenci JZD. Je to smutná kapitola. Nemohu ji popsati pravdivě, proto raději toto období vynechám. Jen předsedovi JZD, Jaroslavu Doležalovi, by bylo nutno poděko­vat, že došlo ke sloučení družstva se šlechtitelskou stanicí Oseva, která převzala pozůstatky i dluh a všechny družstevníky. Nad Kostelcem opět vyšlo slunce, vyjasnilo se. Pomalu se zklid­ňují různé roztržky a mizí nenávist či závist. Protože po hube­ných letech dřiny a strádání si lidé opět vydělávají peníze, za které si mohou nakoupit. Na stavbě kulturního domu se intenzivně pracuje diky finanční pomoci státu. Dosud je zde odpracováno v "Akci Z" více než 24 tisíc hodin.

Rok 1962 - farnost kosteleckou potkala smutná a nenahradi­telná ztráta. Dne 12.září "na jména Panny Marie" zemřel po srdeč­ní nemoci zdejší kněz, páter Rudolf Blaise, ve věku padesátjedna let. Odpočívá v hrobě proti kostelu vedle svého otce, jenž k ně­mu přijel na návštěvu minulé vánoce a zde skončil svou pozemskou životní pouť. Ať je jim kostelecká země lehká! Ať slyší slovo Boží kázané v tomto kostele, tam, kde on sám k lidem promlouval. Jako jediný napsal stručnou historii farnosti kostelecké, včet­ně založeni rotundy i kostela. Jeho zásluhou byl v roce 1941 ko­stel opraven, uvnitř opraveny malby z 12. století a kostel opat­řen novými okrasnými okny.

5. června v lese "Zášavě" u Pyšel nakládal pan Jar. Kabát z Ládví se svým pomocníkem dříví. Auto na svahu nebylo založeno a při úderu nakládaného dříví vypadla i zpáteční rychlost. Řidič Kabát chtěl skočit k volantu, uklouzl a byl usmrcen vlastním vozem. Jeho spolupracovníci postavili v těch místech malý pomní­ček v upomínku na tuto tragickou událost.

V době žní počal za budovou šlechtitelské stanice hořet stoh slámy, když oheň vznikl jiskrou ve fukaru slámy. Na křižo­vatce v Olešovicích zahynul řidič malého motocyklu, padesátitřiletý Bohumil Čížek, rodák ze Skuhře. Při nepozornosti skončil pod nákladním autem. Stále se množí vykrádání obchodu Jednoty. V obci Ládví byl zabit noční hlídač Antonín Devera. Jeho záli­bou prý bylo, když někoho potkal, posvítit mu silnou svítilnou do očí. To se mu  stalo osudným.

Rok 1963 - z Ládví se stává slavné místo. Mají zde své vily národní umělec Vilém Zítek, národní umělkyně Růžena Nasková a herečka Věra Ferbasová. Je zde známá Kabátova náklad­ní autodoprava stavebnin, uhlí, dříví a vůbec všeho, co člověk potřebuje. A ještě jednu prioritu má Ládví. Vždy před posvícením byla v létech 1963, 1964 a 1965 vykradena prodejna Jednoty!

Rok 1964 - beseda Jirásek sehrála divadelní hru "Dívka v modrém" již v ukončené stavbě nového Kulturního domu. Děkujeme zvláště důchodcům panu Strnadovi, Písaříkovi Fr., Hybnerovi, Štychovi a Forejtovi Jar. st., kteří přes své stáří sedmdesát až osmdesát let odpracovali stovky brigádnických hodin na této stav­bě, která byla ohodnocena l 28O 000,- Kčs. Práci dali občané zdarma, finanční částku daroval stát.

V minulém roce odkoupil pozemek pana Jiřínského akademický malíř, profesor AVU, Jaroslav Kotas a staví si zde svůj ateliér. Na svahu u Ovčína si postavil chatu ředitel filmu profesor Jaro­slav Brousil.

Rarita kostelecká, která stojí za zaznamenáni. V lednu měli požárníci - dříve hasiči - svůj tradiční ples. Po půlnoci vytrou­bil slavný trubač J. Bárta z kapely Mirka Dvořáka sólo: sálem se nesla píseň "Co jste hasiči, co jste dělali,že jste hospodu shořet nechali". Tu vběhla do sálu paní Božena Linhová: "Chlapi, hoří zbrojnice!" Všichni se jí smějí, ale brzy zjistí, že má pravdu. To jen místní cestáři si připravili škváru na ranní po­syp, aby mohl projet autobus. Bohužel, praskla jakási hadička u auta a unikala nafta, která zapříčinila požár. Dopadlo vše dobře, jen řidič pan Hrábek si při zachraňování auta popálil ruce. Něk­dy i v neštěstí bývá štěstí a pozná se kamarád!

Rok 1965 - Frant. Doležal a Jan Brotánek založili "Svaz čes­kých zahrádkářů a rybářů" v Kostelci. Bohužel, již příštím rokem pro nezájem občanů jeho činnost zanikla. V létě oslavila místní kopaná třicáté výročí svého trvání. Po uctění památky u pomníku padlých vojínů z první světové války na návsi před školou byly položeny květiny na místním hřbitově na hroby zemřelých kamarádů. Odpoledne byl sehrán přátelský zápas na sportovním stadiónu. Hrá­li bývalí hráči s mladšími a přijela i velká parta našich kraja­nů z Povrlů. Vyvrcholením bylo přátelské utkání družstva žen a staré Kostelecké gardy. To byla krása i legrace: hrál otec proti dceři, manžel proti manželce, rozhodčí Ant. Doležal jako soudce z lidu rozhodoval v soudcovském taláru. Uprostřed hřiště sud s dvanáctistupňovým Velkopopovickým pivem, no prostě: kdo byl unaven či měl žízeň, šel se klidně posílit a šel hrát dál. Kdo měl načerpáno více kalorií, klidně spočinul ve stínu vzrostlých stromů. V dalším zápase nastoupili starší bývalí hráči nad pade­sát let a proti nim jejich synové či dcery z Kostelce, Nechánic, Kamenice a Těptína jen do čtyřiceti roků. K tomu pro potěšení i zábavu jim hrála kapela Mirka Dvořáka z Kamenice, která účinko­vala večer v Kulturním domě, ale napišme raději celou noc. A rá­no druhého dne, když sluníčko vycházelo, bylo zřít božího člo­víčka, jak vychutnává zdravý spánek v přírodě, nebo mladou za­milovanou dvojici, jak si slibuje lásku a věrnost po právě navá­zaném přátelství. Bylo to krásné a zdařilé setkání přátel a ka­marádů kopané.

Rok 1965 - tento rok přinesl samé neštěstí. Do pamětní knihy nutno zapsat smutnou zprávu, že tento svět po těžké a zhoubné nemoci opustila paní Marie Hrábková, rozená Slavíčková, ze sta­rého dvora číslo l ve věku 41 let, matka čtyř malých nezletilých děti. Nutno poděkovat její mladé třináctileté dceři Mařence (dnes provdané Strnadové), která ač ještě navštěvovala školu, vařila, prala a uklízela pro své sourozence a otce a pečovala o hrob své milované maminky. Budiž jí za to dík všech spoluobčanů z Kostelce. Toho roku zemřel ještě Josef Hybner ze Březek.

MNV v Kostelci obdržel od zdejší šlechtitelské stanice pole pod farskou zahradou pro dvacetjedna žadatelů. Těžko, přetěžko se mi píší tato slova. Znovu se totiž ukázalo, jakou mají peníze cenu. Část pozemku byla rozdělena pro členy MNV, část pro rodin­né přislušíniky , přátele, fotbalisty z Prahy, potom rekreanty a nakonec ty, co na to měli. Ostatní žadatelé byli nuceni poprosit o přijeti do stavebního družstva v Kamenici. Tak se z Kostelce přestěhovalo kolem deseti mladých rodin, které zde chtěly žít svůj život po vzoru svých otců či dědů. Nemůže se proto někdo divit, že nastalo velké roztrpčení mezi obyvateli, kteří odmíta­li chodit na brigádu. Od tě doby také nastala stagnace a nezájem občanů o jakékoliv "dění" v naší obci. Potom že neexistuje pro­tekce!

2. listopadu jel z odpolední směny domů náš občan a vezl na svém motocyklu ženu ze Skuhře. Pro technickou poruchu jízdu ne­zvládl a narazil v Kamenici před křižovatkou do stromu. Dotyčná se zranila tak, že až do své smrti byla upoutána na lůžko, pro­tože ji ochrnuly obě nohy. Další zpráva, kterou bych raději ne­zaznamenal. Náš občan, veselý, pracovitý, obětavý Valentin Valen­ta, ten, který na každé taneční zábavě si pokládal za čest jako první "načínat kolo", rozený na Slovensku a věrný vlastenec, na­lezl v mladém věku zalíbení v hezké slečně Marii Kraslové, výbor­né herečce zdejších ochotníků. S ní uzavřel sňatek a spolu vycho­vali tři zdatné syny. Onemocněl však a k jeho neštěstí mu musela být amputována pravá noha pod kolenem. Tím se zlomila i jeho dob­rá nálada.

Rok 1966 - osvětová beseda sehrála hru "Perníková chaloupka" ve šlechtitelské stanici nastoupilo do zaměstnání asi dvacet mla­dých, hezkých laborantek, absolventek zemědělské školy střední a vysoké. Pochopitelně, že se staly středem zájmu zdejších chlapců, s nimiž mnohé uzavřely manželství a rozšířily řady kosteleckých občanů. Pro informaci uvádím tyto údaje: obec má k 1. lednu cel­kem 345 obyvatel zde bydlících, od roku 1964 je to zvýšení o dva­náct občanů, narodilo se osmnáct dětí, z toho jedenáct děvčat, přistěhovalo se 26 občanů, odstěhovalo se sedmnáct občanů, z to­ho osm se provdalo mimo obec,a zemřelo patnáct občanů. Celkem by­lo uzavřeno 28 svateb.

Za zmínku stojí, že je zakázáno dětem a učitelům navštěvova­ti v kostele mši svatou. Nově zavedená pokoncilová mše svatá se některým lidem nelíbí a sami přestávají ctít katolickou víru a nenavštěvují zdejší kostel.

Rok 1967 - 2. listopadu, o Dušičkách, šel se svou manželkou Mařil na hřbitov upravit hrob jejího otce i pan Antonín Janovský. Najednou se mu udělalo nevolno, padl na zem a v náručí své manželky skonal svůj mladý život. Široko daleko známý hudebník odešel! Přišlo ho doprovodit mnoho občanů z místa i okolí a téměř všichni zaměstnanci Kamenického závodu. Další mladý život ukon­čil Josef Stehlík, syn Josefa Stehlíka, lesníka z obory Březka, ve věku 45 let. Za druhé světové války byl Němci nasazen na prá­ci v městě Norviku v Norsku, kde je věčný led a sníh. Tam onemoc­něl zhoubnou nemocí.

Na Nechánské cestě u hajnice byl zákeřně přepaden pražský taxikář. V Praze 6 si jej najal dvacetiletý V. P. z Prahy 3, kte­rý chtěl dovézt do hotelu René. Když řidič dojel na určené místo a požadoval jízdné, pasažér jej ohrožoval nožem a chtěl dovézt do Kostelce. Šofér viděl, že sám nic nesvede. Při silnici kolem obo­ry využil pachatel situaci a zezadu mu bodl nůž do zad. Uprchl z auta i se šoférovou tržbou peněz. Zraněný šofér J. Konečný dojel s vypětím sil do Kostelce, kde vysílený upadl do mdloby. Přivola­ný lékař Dr. Tvrdoň jej zachránil a brzy se podařilo pomocí VB z Jílového a za velké statečnosti strážmistra Paluka zajistit vraha, když si v potoku nad Chotouní umýval nůž a ruce od krve.

Osvětová beseda opakovala hru "Lucerna" a operetu "Sládci" v přírodním divalde na hřišti.

Rok l968 - co napsat o tomto roku plném politické nenávisti mezi českým a slovenským národem a Sovětským svazem. Prezident republiky a tajemník KSČ je již podruhé zvolen do těchto funkcí. Má však mnoho politických protivníků. Antonín Novotný, zámečník z Rudého Letova, odmítá politickou linii vedenou Vasilem Bilakem a Aloisem Indrou. Když dochází ke střetu s novou politikou KSČ, odstupuje ze svých stranických a státních funkci. Na jeho místo byl zvolen generál Ludvík Svoboda, předsedou vlády se stal Oldřich Černík, předsedou Národního shromážděni Josef Smrkovský a generál­ním tajemníkem KSČ Alexandr Dubček.

Nebudu popisovat události 21. srpna, kdy vojska Varšavské smlouvy v počtu až 700 000 vojáků v noci přepadla a obsadila náš maličký stát. Je to smutná kapitola historie Československého ná­roda a bratrského slovanského národa - Sovětského svazu! Ano, to­ho Svazu, kam se upíraly zraky všech nás v době druhé světové války, kdy v boji nejtěžším po jejich boku bojovali statečně čeští i slovenští vojáci a partyzáni. Lidé se ptají: Tohle jsou synové vojáků, kteří nám v roce 1945 přinesli svobodu? Ano, jsou to je­jich děti! Jen jejich politiku řídí jiní lidé. Již nezpíváme pí­seň "Přes spáleniště, přes krvavé řeky", ale smutnou "Čechy krás­né, Čechy mé". Reputaci naší republiky zachraňoval prezident gene­rál Ludvík Svoboda, zatímco tajemník KSČ Alexandr Dubček prožíval neradostné chvíle při návštěvě Moskvy. Myslím, že ti, kterým se tehdy říkalo soudrzi ministři, by ještě dnes se mohli po dvacetidvou letech zamyslet a opravdu zastydět, když svou politikou při­vedli republiku k hospodářskému krachu.

Krátce k událostem v našem kraji: Již prvního dne příjezdu "přátel" byl v Praze na Václavském náměstí zastřelen čtrnáctiletý chlapec, rozstříleno Národní muzeum. Na kopci "Mandavě" čili Křížkách, jak my, lidé, říkáme,odpočívál i unavení tankisté. Na rozkaz a nevyspalí se dali do pohybu směrem s kopce dolů. Jeden vůz se převrátil a přitom zahynulo pět sovětských vojáků. V zámec­kém parku ve Štiříně dokázali vojáci rozstřílet rádiové spojení s Prahou a ještě odvézt hlídače pana Boh. Pišnu do Českých Budějo­vic. O kus dál prorazili tankem zed bývalého zahradnictví. A co případ Frant. Nováka z Nové Hospody, kterého před jeho domkem na Želivci přejeli zákeřně zezadu tankem?

Na Nové Hospodě byla 30. 3. nově postavená prodejna Jednoty dána do provozu.

V celém pražském kraji řádí chřipka "Hong-kong", jež snad svými horečkami postihla každého občana. V Kostelci sehrála osvě­tová beseda hru "Mordová rokle" a "Hezké vzpomínky na Karla Hašlera". Další byla opereta "Na ty louce zelený" a zpěvohra "Pan Hašler vzpomíná". Dík vám, přátelé, bylo to krásné a vlastenecké.

V tomto roce zemřeli: V. Medřický, V. Valenta, Jan Pošta a Jaroslav Forejt. Oddáni byli: Jiří Mikuláš a Marta Paloučková, František Forejt a Jana Borovičková, Jar. Kukla a Božena Loučková, Ant. Kukla a Marie Trojánková, Petr Obrhel a Božena Kuklová, Jaroslav Čekal a Dáša Dvořáčková, Václav Medřický a Jitka Dvořáková a Jiří Kukla a Božena Reisiglová (Zderadičková). V obci žije 357 lidi, nejstarší Josef Rálek a Marie Obrhelová, oba 84 roků.

Rok 1969 - tohoto roku zemřeli: Frant. Linha, Evžen Hágler a Rudolf Limax.

Zvláštní zpráva z kosmu: "Halo! Slyšte!" Po měsíci se pro­cházejí lidé! Jsou to první lidé, kteří dokázali nemožné. Americ­ká kosmická loď Apollo 11 překonala všechny obtíže a kosmonaut Neil Armstrong, první člověk v dějinách lidstva, vkročil na Měsíc. Ale co více, on se vrátil zpět na Zem živ a zdráv. Spolu s ním i jeho druzi E. Aldrin a Michael Collins. 20. listopadu opět při­stáli na Měsíci američtí kosmonauté Conrád a Beau.

Rok 1970 - v Kostelci zemřeli: Josef Rálek a na Březkách čís­lo 10 zahynul tragickou smrtí padesátiletý technik Antonín Hladík, když se mu při řezáni dřeva na cirkulárce roztrhl kotouč pily.

V Těptíně přestavěli bývalé autobusové garáže ČSAD na prodej­nu potravin nákladem 291 339,- Kčs. V Kamenici u křižovatky Kame­nice - Skuheř, Těptín - Nová Hospoda byla postavena nová prodejna jednoty v ceně 543 338,- Kčs.

Smutně a tragicky skončila jízda na motocyklu pro manžele Deverovy z Ládví. Řidič Antonín nezvládl řízení, narazil do ka­menného patníku, při čemž on i manželka utrpěli těžké zranění no­hou.

Beseda Jirásek sehrála hru "Šantán s červenou lucernou" a opakovala hru "Podskalák" s velkým úspěchem.

Rok 1971 - zpráv je, bohužel, velmi málo jak z Kostelce, tak i z okolí. Zemřeli R. Burianová, J. Stehlík, Fr. Dvořáček z čísla 8. Oddáni byli Josef Kříž a Jana Slavíčková. Další přistání ame­rických kosmonautů na Měsíci, v pořadí třetí a čtvrté.

Rok 1972 - zemřel J. Slavíček, starý dvůr číslo 1. Poslední návštěva amerických kosmonautů na Měsíci s loďmi Apollo 16 a 17. Beseda Jirásek sehrála pro děti hru "Jak Honza s Kubou osvobodi­li princeznu". V Kamenici se konaly oslavy stopadesátiletého vý­ročí založení Strojmetalu. V Kostelci je 52 důchodců, z toho 26 vdov.

Rok 1973 - 15. června zemřel přítel našich ochotníků, profe­sor národní umělec Vítězslav Vejražka, herec Národního divadla. Na jeho poslední cestě ho doprovodilo mnoho kosteleckých občanů a věnovali mu na rozloučenou překrásný věnec, škoda jeho odchodu do nenávratna!

V tomto roce zemřeli: V. Kačlrek, L. Sešín, V. Škobisová, pani Léblová, pan Zajíc a pan Linha, M. Oberhelová (92 let). Oddáni byli: A. Šebek a Lenka Doležalová, J. Bradna a Alena Malátová, Luboš Lexa a Věra Hynková, J. Strnad a Marie Hrábková, J. šíma a Marie Veselá a Karel Doležal a Anna Kopecká.

Rok 1974 - beseda Jirásek opět sehrála divadlo "Sládci" na žádost okolních vesnic i místních občanů v přírodě na hřišti. Pří­tomných diváků bylo kolem šesti set a bylo to již desáté opaková­ní této hry. Tohoto roku dochází ke sloučení JZD Těptín, Kamenice a Radějovice ve výměře l 400 hektarů a družstvo nese název Družba. Kostelec po odchodu mladých manželských párů za byty do Kamenice se pomalu, ale jistě vylidňuje. Ale o to více přibývá chat a rekreantů!

Rok 1975 - v červenci se konala v Praze opět spartakiáda, které se zúčastnili i cvičenci z Kamenice. V prosinci 19. t.m. se sjednotila JZD Družba Kamenice a vstoupila do JZD Rudá hvězda Modletice s výměrou 4 000 hektarů půdy a 800 pracovníků. Předse­dou zvolen známý zemědělský odborník Rudolf Jindrák, člen ÚV KSČ, velmi dobrý organizátor a hospodář.

Všechny pole kolem Ládvl a Těptína, kde se dříve mohla orat jen koňskými potahy, nechal proměnit v Louky. Zde po léta bujely kopřivy a rostl pýr, dnes se tu sklízí seno.

V Kostelci u Křížků požárnici oslaví padesátpět let trvání sboru.

V tomto roce zemřeli: M. Sešínová, V. Jech, V. Šindelář, V. Slavíček, Jos. Jedličková.

Dokončeny stavby rodinných domků: A. Hruška číslo 119, J. Skřivan číslo 120. Kostelec čítá 380 obyvatel, 121 domů a 75 chat. Žijí zde důchodci: J. Dvořáčková číslo 8 sedmdesát roků, Jos. Hynek, M. Čekalová, A. Nováčkova, Jos. Čekal, A. Pálová -osmdesát roků, nad osmdesát roků: B. Límaxová, M. Diryl, R. Hyn­ková, A. Ptáčková, A. Králíková, Z. Jankovcová, E. Pětníková, A. Tománková.

Oddáni byli: Jos. Valenta a Hana Dvořáková. Beseda "Jirásek" sehrála hru "Za naší myslivnou" a "Kordy a úsměvy".

Rok 1976 - v tomto roce ukončil lékařskou činnost MUDr. Mi­roslav Tvrdoň z Olešovic. Na jeho místo nastoupil MUDr. Mářa z Prahy.

Před vchodem na hřbitov v Kostelci stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Místní mládež ji zničila a sochař Zd. Kulda, zde žijí­cí v domě rodiny Skružných, ji krásně opravil. Na svátek sv. Jo­sefa 19. března se nebe ráno zatáhlo a do večera napadlo 40 centi­metrů sněhu a znova uhodily mrazy minus 20 až minus 22 stupňů, za­tímco o vánocích bylo krásně teplo plus 12 stupňů až plus 14 st.

Tragédie Jos. Bradny, manžela vedoucí naší prodejny, vzruši­la celý náš kraj. Svůj mladý život ukončil rychlou jízdou na své motorce.

Rok 1977 - v obci byla postavena a zároveň otevřena nová pro­dejna potravin. Velkou zásluhu na této stavbě měl předseda MNV Jar. Doležal, který se stavební partou mladých chlapců, jež vedl s tajemníkem MNV Jar. Dvořáčkem, se o tuto stavbu zasloužili. Dne 30. 6. se slavnostně prodejna otvírá. Zástupce ONV s radostí podě­koval všem, že za pouhý jeden rok je prodejna schopna prodeje zbo­ží. Bylo na ní odpracováno 13 040 hodin, z toho mládež 6 200 hodin v hodnotě 76 400 Kčs. Mezi čtyřmi občany, kteří odpracovali 600 hodin, byli tři mladí osmnácti let věku. Všichni, kteří na této prodejně pracovali, byli odměněni věcnými dary (náramkové hodinky).

Rok 1978 - v kulturním domě v Kostelci natáčí Československá televize pořady "Rodina, základ života", "Deset stupňů ke zlaté", "Bakaláři" aj. Občané zde hovoří s národním umělcem Lad. Chudíkem, J. Bekem, Stelou Zázvorkovou, V. Menšíkem, M.Kopeckým,  J. Bohdalovou, V. Brodským a jinými herci. Pro nás, Kosteláky, je velkým úspěchem, že některé scény se natáčejí přímo v bytě občanů Kostelce.

V Kostelci po delší těžké a dosud neobjasněné nemoci umírá Jar. Rybníček, traktorista, ve věku 46 let. Lékaři mu stále tvr­dili, že simuluje, že je zdráv, ale opak byl pravdou. Zůstaly po něm tři nezaopatřené děti. Kostelec si smrt vybrala za svůj cíl, neboť dále umírá šedesátidvouletý Fr. Doležal, bývalý předseda MNV. Zemřel po těžké a zhoubné nemoci. Dále zemřeli: R. Hynková, Marie Petržílková, Jan Brothánek.

Radostnější zpráva uvádí kostelecké "pionýry": J. Jankovcová 94 roků, B. Límaxová 89 roků, A. Tománková 94 roků, Kubátová 92 roků, A. Králíková 92 roků, R. Hýbnerová 88 roků, A. Ptáčkova 86 roků, Fr. Šebková 84 roků, M. Diryl 88 roků, Jos. Čekal 8l roků, Eva Pětnlková 89 roků. V Kostelci je zdravý vzduch - lidé se do­žívají vysokého věku!

Mladí ze Strojmetalu zde sehráli v Kulturním domě pohádku "Perníková chaloupka" a pro veliký úspěch ji dvakrát opakovali. Beseda "Jirásek" sehrála veselohru "Z českých mlýnů" a "Červený mlýn". Na Nové Hospodě po zásahu památkové péče opravil zdejší občan Zd. Kulda (sochař) sochu sv. Vojtěcha. Tato socha byla zno­va umístěna na původní místo, před areál Sboru národní bezpečnos­ti. Lidé toto s povděkem přijali a někteří tvrdí, že tento sbor bude dobře ochráněn.

Veselá, Mir. Veselý a Kamila Hauková, Jos. Hájek a Jar. Kleinová, Jar. Hrubý a Milena Malátová, Zd. Dvořáček a Dana Čekalová.

Informace ze šlechtitelské stanice: v roce 1955 byla prove­dena meliorace polí a luk na Osice a v okolí Kostelce, v roce 1956 postaveny garáže, v roce 1952 postaven skleník I., v roce 1970 meliorace pozemků u Nechánic, v roce 1971 vybagrování ryb­níčku "Janovák" u Březek, roku 1974 postaven hangár na Baštové louce a skleník II., roku 1978 skleník III. a v roce 1979 inventurnl sklad ve dvoře.

Rok 1979 - celé vánoční svátky silné prší, na Silvestra se počasí zbláznilo, až do 23 hodin prší, potom poletoval sníh a bě­hem dvou hodin napadlo přes půl metru sněhu a počalo prudce mrz­nout a foukat mrazivý vítr, takže ráno již bylo minus 15 až minus 18 stupňů. Na nový rok mrzlo, až zamrzaly dírky u nosu a sněhová vichřice zle řádila. Takovéto počasí řádilo až do 23. ledna, kdy vítr vyvrátil spousty stromů, sloupy elektrického vedení, takže továrna v Kamenici nemohla pracovat a dělníci měli dva dny nuce­né dovolené. Též kostelecká a kamenická škola nevyučovala.

Dne 6. 3. podlehl těžké zákeřné nemoci kamarád, společník a milovník květin, pan Mir. Pohůnek z Kostelce, ve věku 57 let. V tomto měsíci znova vypukla v našem kraji a okolí chřipka "Hon-kong" a vyžádala si onemocnění 46 000 lidí.

Rozruch v okolí způsobily dva velké požáry ve Skuhři, kde JZD Modletice nechalo zapálit staré budovy drůbežárny po Ringhofferovi, v níž se usadil nebezpečný brouk. Zemřeli: M. Pohůnek, K. Šebek, L. Kotek, A, Dvořáková. Na uprázdněnou farnost nastou­pil 10. září mladý páter Mir. Kněz, dvacetiosmiletý. Působil zde devětt roků a byl lidmi oblíben.

Rok 1980 - v jarních měsících objevila se nad českým územím veliká záplava housenek obaleče modřínového. Procházíš-li krajem, tu je vidět úplně ožrané listy i jehličí na stromech. Vypadá to jako měsíční krajina!

V Praze se koná 27. června Celostátní spartakiáda. Celou do­bu jsou prudké deště. Potom přišly prudké sluneční dny, kdy tep­loty dosahovaly plus 28 stupňů. Žně započaly až kolem 30. srpna a 12. září přišel první mráz.

Kam zmizel Trabant s řidičem? Pomozte kriminalistům v pátrá­ní! 26. dubna odjel padesátisedmiletý Zd. Dusík z Nové Hospody Trabantem PHC 32-40 do Prahy a veškeré stopy po něm zmizely. Po týdenním pátráni byl nalezen mrtev na zrušeném záchodku při stav­bě budovy Čs. televize.

14. listopadu se u Týnce nad Sázavou zabil pan Rudolf Plíhal se svou dvanáctiletou dcerkou při havárii auta. Spolujezdci Pavel Šindelář a J. Hurych byli těžce zraněni.

V Kostelci žije 392 osob, z toho 45 vdov, 42 vdovců, svobod­ných mládenců nad třicetpět roků je šest, svobodné ženy nad šedesát roků jsou dvě, jsou to Růža Číberová z Kostelce a Frant. Šeb­ková ze Březek. Starší generaci nad šedesát let zastupují: paní Kačírková - 67, paní Nováčkova - 60, pan Hrábek - 60, R. Dvořáko­vá - 63 roků ze Březek, Fr. Dvořák - 67 ze Březek, M. Prokešová - 77, A. Rzounková, M. Rzounková, R. Písaříkova - 73 z Ovčína, Fr. Pirkl - 70, M. Zderadičková - 73, M. Valentová - 75, M. Skružná - 75, J. Kopyták - 75, M. Prokošová - 80, u kostela, M. Jechová - 60, R. Číberová - 70, M. Forejtová - 84, A. Písařík - 67, Fr. Písařík - 75, pekař Burian - 66, Michal Dyril - 90, Fr. Medřický - 67, Fr. Hybner - 70, ze Březek, J. Šebek - 78, J. Hynek - 72, St. Jankovcová - 95, Anna Králíková - 92, B. Limaxová - 90, B. Počtová - 75, R. Dvořáková - 66, M. Limaxová - 70, J. Čekal -82, B. Limaxová - 70, R. Hybnerová - 90, Fr. Řeháková - 77, M. Čekalová - 77, Anna Pálová - 83, M. Bártová - 67, Jar. Dvořák - 70, Anna Dvořáková - 65, Anna Ptáčková - , Jar. Malý - 71, J. Malá - 69, V. Chotětický - 70, M. Chotětická - 68, Jar. Veselý - 73, M. Veselá - 70, Jos. Dvořák - hrobník - 70, Anežka Dvořáko­vá - 67, K. Šebek - 80, paní Tůmová - 78, paní Skřivanová - 65, paní Kleinová- 65, B. Klein - 70, M. Medřická - 72. Takový byl lidský věk v Kostelci dne 31. prosince 1979.

Rok 1981 - Nový rok se ohlásil studenou sněhovou vánicí, vě­trnou bouří, blesky a hromy. Již podruhé vykradli neznámí zlodě­ji pohostinství "U Zdenky" v Mechanicích, škoda činí 30 000,- Kčs. 17. února byl odvezen ze šlechtitelské stanice "poslední zbytek" krav. V Kostelci již není ani jediné a bylo jich zde celkem 150 kusů. 5. března zemřel akademický malíř, profesor Jaroslav Kotas, který část svého života strávil v Kostelci. Počal si zde stavět krásný a účelný ateliér, žel, jeho dokončení se nedočkal.

Dne 5. a 6. června se konaly volby do MNV, přičemž byli zvo­leni tito kandidáti:

Květa Beroušková, úřednice, 37 let,

Milan Bíza, řidič, 45 let,

Jaroslav Doležal, důchodce, 58 let,

Juraj Duriník, člen SNB, 35 let,

Jaroslav Dvořáček, lisař, 39 let,

Zdeněk Eisenreich, lesník, 51 let,

Františka Hybnerová, důchodkyně, 60 let,

Antonín Knobloch, řidič, 42 let,

Zdeněk Králík, technolog, 29 let,

Marie Prokošová, účetní, 41 let,

Jana Soušková, úřednice, 24 let,

Václav Skřivan, lesař, 23 let,

Antonín Šebek, důchodce, 28 let,

Anna Šebková, úřednice, 40 let,

Václav Medřický, elektrikář, 34 let,

Květa Valentová, dětská sestra, 34 let,

Vincenc Veselý, úředník, 55 let.

Dne 26. 4. zemřela Růžena Hybnerová ve věku 91 let a Frant. Šebková ve věku 87 let, obě ze Březek. 8. července ukončila svůj život v kosteleckém rybníce Jarmila Vojtíšková z Kalifáče.

Rok 1962 - 3. ledna havaroval autem a ukončil svůj mladý ži­vot ve dvacetitřech letech J. Fillsak z Těptína. 5. ledna zemře­la na Březkách Anna Králíková v požehnaném veku 94 roků.20. února vrátila Amerika Československu po 37 letech část zlatého pokladu, odcizeného Němci ve druhé světové válce. Při předávání byl i kostelecký občan.

28. února byla vykradena zdejší prodejna Jednoty. Beseda Jirásek sehrála divadlo "Blázinec v druhém poschodí".

2. září zahynula tragicky Blažena Veselá ze Skuhře. V Týnci nad Sázavou bodl nožem lékaře a zabil zdravotní sestru zde pracu­jící Vietnamec.

Rok 1983 - 30. března se rozloučil s Březkami populární Josef Šebek ve věku 8l roků. Velká průtrž mračen a kroupy způsobi­ly, že se v dubnu protrhla hráz rybníka a voda zaplavila továrnuStrojmetal. Panují tropická vedra až 39 stupňů a není vůbec pitná voda. Při svážení slámy do stohu u Březek se dostal kámen do fukaru a jiskra zavinila velký požár dvou stohů slámy, které sho­řelo 120 metráků. V Kostelci zemřel Josef Hynek, pěstující včely,
ve stáří 80 roků. A na Březkách paní Ptáčkova ve věku 91 roků. V Ládví zesnula paní Lanýžová (na Ládevci), nejtlustší žena naše­ho kraje, nemocná, vážící celých 28O kilogramů.

Naši sportovci oslavili padesátileté trvání Sokola slavnost­ním pořadem.

Rok 1984 - 17. února zemřel Ant. Písařík, bývalý předseda MNV, ve věku 73 roků.

Hrálo se divadlo "Dalskabáty, hříšná ves" v režii Heleny Do­ležalové. 30. října se pokoušeli neznámí zloději o vykradení zdejšího kostela, když den předtím ukradli v Popovicích v koste­le překrásný koberec. Krádež byla hlášena i z kostela v Říčanech.

Přes náš kraj se přehnala velká vichřice a průtrž mračen rychlostí až 180 metrů v hodině. Jen v březecké oboře způsobila škodu l 600 kubických metrů polomů.

Rok 1985 - krásné počasí a slunce, až plus 15 stupňů, po Novém roce již připomínalo jaro, ale od 10. ledna uhodily mrazy minus 23 stupňů a někde i minus 30 stupňů. Napadlo hodně sněhu a popraskala kůra na stromech, které pomrzly. V krutých dnech zimy zemřela paní Forejtová ve věku 89 let. Dále opustili naše řady Jar. Dudková, Jar. Veselý, Marie Veselá, K. Lébl, Michal Dyril a Marie Valentová po dlouhé, těžké nemoci ve věku 81 let. Dne 9. prosince zahynul tragicky traktorista K. Lébl ze Šlechtitelské stanice, který si svoji smrt sám zavinil. Čistil stroj, aniž si jej zastavil. Tím se dostal do pohybového ústrojí, které mu roz­drtilo hrudník.

V Těptině se dožila požehnaného věku sto roků pani Marie Dudková.

Rok 1986 - 7. ledna jsme doprovodili současně Karla Lébla i zemřelého Michala Dyrila ve věku 95 let na poslední cestě.

V Praze se koná čs. spartakiáda. Beseda Jirásek sehrála di­vadlo "Brouk v hlavě" za účasti 230 diváků a při opakování 180 diváků. To je opravdu úspěch.

A opět tu máme volby do MNV. Dne 23. a 24. května byli zvo­leni:

Květa Bezoušková, družinářka, 42 let,

Květa Valentová, zdravotní sestra, 40 let,

Anna Šebková, technická, 45 let,

Ant. šebek, inventárník, 33 let,

Zd. Králík, technolog, 35 let,

Jar. Doležal, důchodce, 63 let,

Vincenc Veselý, vedoucí, 59 let,

Jar. Dvořáček, dělník, 64 let,

Václav Medřický, provozní mistr, 39 let,

Marie Prokošová, účetní, 46 let,

Ant. Knobloch, řidič, 47 let,

Jana Forejtová, krejčová, 23 let,

Václav Jech, stavební technik, 43 let,

Ant. Souček, člen SNB, 36 let,

Zdeněk Eisenreich, vedoucí, 27 let.

Jako již mnohokrát, tak i letos vyschla voda v rybníku "Janováčku" a zbyla jen černá špína. I v Kosteláku klesla hladina o 120 centimetrů pod normál. Trvají dále parna až plus 31 stupňů Celsia. 30. 8. zemřel Zdeněk Eisenreich, lesník z obory Březka, na infarkt. Mnoho zdejšího lidu se zúčastnilo pohřbu pana MUDr. Tvrdoně z Olešovic.

V noci 21. 12. se ozvalo v Čechách slabé zemětřesení.

Rok 1987 - 15. ledna byl slavný den pro požárníky, kteří přivezli z Těptina požárnické auto V38, zvané "vodní dělo".

Pan Josef Čekal z "Panské ulice", nejstarší občan z Kostel­ce, oslavil své devadesáté narozeniny.

Do reprezentačního kokejového družstva ČSSR byl vybrán i Jiří Doležal, hráč pražské Sparty, syn traktoristy ze Šlechtitel­ské stanice, který zažil kuriózní případ. Při rozmetání na Židov­ském poli se mu zadřelo ložisko a nový traktor byl zachvácen oh­něm. S vypětím sil se mu podařilo se strojem odjet a i když měl popálené ruce, vyskočit z hořícího traktoru. Okolo sláma na zemi však hořela. K její likvidaci přijeli požárníci z Kostelce i Těptína. Shořelo asi pět hektarů a vznikla škoda 40 000,- Kčs.

Rok 1988 - na návrh státních orgánů byl vyznamenán za úspěš­ní vyšlechtění odrůd krmné řepy jednokličkové Ing. Josef Havel řádem Kl. Gottwalda.

Rok 1989 - v našem kraji řádí chřipka, onemocnělo mnoho lidí. V únoru oznámily noviny i rozhlas, že na Slovensku bylo pocítěno zemětřesení kolem Bratislavy. V Kostelci zemřel Fr. Pirkl, doživ se vysokého věku 77 let, a ve Velkých Popovicích Josef Kaš­par , bývalý kovář u Rudolfa Císaře a dlouholetý předseda zdejšího národního výboru. Ještě nás opustila dlouholetá zemědělská dělnice Ant. Kačírková a Josef Dvořák, bývalý hrobník.

Opravoval se vnitřek kostela, zvenku natřen štukem, předě­lána tašková střecha a pokryta eternitem, což se lidem nelíbí. Zvnitřku kostela odstraněny různé sochy, obrazy světců, oltář, kde byl Boží hrob, dále přepažení mezi rotundou a lodí, zmizela socha Panny Marie, ale hlavně se lidé ptají, kam zmizel originál obrazu Karla Škréty "Anděl strážce" z majetku zdejšího kostela od roku 1669. Děkan pan Kazda na dotaz o jeho existenci neodpoví­dá slovy, pouze úsměvem. Dočkají se naši občané někdy jeho navrá­cení? Velkou zásluhu na práci při opravě, mimo jiných, má rodina Fr. Dvořáka a jeho manželky Ireny z "Panské ulice". Oprava prý stála 150 000,- Kčs a velkou částku věnoval kardinál František Tomášek.

V Kamenici si opravoval auto v garáži Jiří Schlogel. Aby mu nebyla zima, uzavřel si vrata, ale ráno jej našli lidé udušeného bez známky Života. V tom týdnu narazil do stromu v zatáčce u těptínského hřbitova jeho kamarád Petr Šorm a ukončil tak svou ži­votní pouť.

23. srpna po prudkém žáru slunce plus 34 stupňů Celsia se v poledne dvakrát slabě zablesklo a zahřmělo. To stačilo k tomu, aby blesk u hotelu René uhodil do malého suchého smrčku a jej zapálil, ačkoliv asi dva metry dále stál vysoký smrk, kterému se vyhnul. V těch dnech se uzavřela kniha života bývalého tajemníka MNV, člena od roku 1945, pana Jaroslava Dvořáčka z Kalifáče číslo 27. Odešel ve věku 68 roků po dlouhé, zákeřné, nevyléčitelné cho­robě. V červnu byla úřadovna MNV přestěhována do domu bývalého obchodníka pana Bašty. Současně byl přestavěn domek na hřišti Sokola.

Velkou událostí bylo prohlášení Blahoslavené Anežky České z rodu Přemyslovců za svatou. Tohoto aktu se zúčastnily v Říme ti­síce poutníků dne 12. 11. z celé republiky a z Kostelce rodina Františka Dvořáka i s dětmi. Účast na blahořečení byla přes 80 000 lidí.

17. listopadu chtěli pražští studenti uctít památku Jana Opletala, zastřeleného německými okupanty v roce 1939, a Jana Palacha, jenž se upálil v roce 1968 na protest proti vpádu ci­zích vojsk. Studenti byli na Národní třídě brutálně zmasakrováni bezpečnostními jednotkami, což vyústilo v revoluci a vedlo ke změně politického zřízení státu. Prezident Gustav Husák se vzdal úřadu a na jeho místo byl zvolen dramatik Václav Havel.

Konec tohoto pohnutého roku ukončilo tisíce Pražanů na Vác­lavském náměstí za svitu hořících svící a prskavek českosloven­skou hymnou.

Poprvé v televizi uskutečnil se přenos slavné půlnoční mše

svaté.

Přátelé, uzavírám poslední list pamětní knihy "Kroniky Kostelce u Křížků". Komu se mé povídání líbilo, vzpomeňte, komu se nelíbilo, prosím, odpusťte. Vše bylo psáno s dobrým úmyslem.

Autor

 

970 - první zmínka o "Kalifáči"

992 - položen základ k rotundě

1151 - dokončena dostavba rotundy v nynější podobě

1264 - přístavba lodi k rotundě

1360 - uvádí se plebánie, kostel je již jako farní

1380 - zmínka o vesničce Březák (staré Březky)

1422 - vypálili Husité vesnici a kostel

1692 - obnovena vesnice, kostel a "majerhof" číslo 1 (starý dvůr)

1742 - uvádí se první svobodný grunt v kraji (číslo 8)

1750 - obnoveno vyučování v židovské škole

1752 - obnoveno vyučování v katolické škole, v čísle 1

1852 - postavena nynější školní a farní budova, přestaven kostel

1882 - oslavy Karla Havlíčka Borovského ve škole

1894 - první divadlo k narozeninám K. H. Borovského ve školní budově, básně, písně, vzpomínky

1920 - založen I. Hasičský sbor v Kostelci

1922 - osamostatněn Kostelec od obce štiřinské

-          založen osvětový sbor v Kostelci (dnešní Osvětová beseda)

-          přidělen obci oficiální název "Kostelec u Křižků"

1932 - prodal pan Josef Frk statek firmě Wolf a Schleim - Rudolf Císař

- založen fotbalový klub "Sportovní sdružení Kostelec"

1946 - zakoupila se zde šlechtitelská stanice "Selecta"

1950 - přejmenován fotbalový klub na Sokol místo Sportovního sdružení

1952 - založeno místní Jednotné zemědělské družstvo

1954 -  postavena požární zbrojnice

1960 -  vystavěn kulturní dům

1961 -  slouceno JZD a šlechtitelská stanice "Oseva"

1977 -   postavena prodejna "Jednoty"

1980 - započato s přestavbou "obory Březka"

 

V současnosti pokračuje výstavba a oprava vesnice Kostelec u Křížků.

 

 

 

D. 992 .                                     7 - 45

L. P. 1800 - 1900 ...                       46 - 66

Soupis kněží od roku 1361 - 1990 ....       67 - 70

Škola okolo roku 1897 ...........           71 - 82

L. P. 1900 - 1923

se zápisy farní knihy do roku 1942 ...     83 - 124

Hospodaření na dvorech v Kostelci

a Březkách roku 1723 ................     125 - 132

Školství a školní řád ............        133 - 175

Letopisy obecního starosty

pana Antonína Jankovce .........

L. P. 1923 - 1945 .............           176 - 195

Hrst vzpomínek .....................      196 - 202

Šlechtitelská stanice a obora Březka .    203 - 216

Historie církevních osad ..........       217 - 232

L. P. 1946 - 1989 ....................... 233 - 262

 

KRONIKA

KOSTELCE U KŘÍŽKŮ

 

Josef Slavíček

 

Na přípravě knihy k vydání přispěli:

Ing. Eva Kučerová, Šlechtitelská stanice,

Anna Šebková, kronikářka obce,

Marie Prokošová a Marta Landová, přepis rukopisu,

Bohumil Kadlec, Osvětová beseda a MNV,

V. Medřický, předseda,

A. Šebek, tajemník,

Jaroslav Doležal st., vzpomínky z činnosti MNV,

Otta Landa, perokresby a úprava,

Jaroslav Doležal ml., tisk

Dále byly použity divadelní vzpomínky paní Marie Valentové, Růženy Číberové, Heleny Doležalové a pana Františka Dvořáka.